Oficiální posun do jiné dimenze

Ráda bych všem příznivcům, fanouškům a hráčům
na 3serveru oznámila, že Redbull vám dává křídla.

Ne, špatně… 🙂

V herním světě, chatu, emailové korespondenci
a tak dále, přijdete nyní do styku s novými
členy GMTeamu 3serveru.
Pokud mi to čas dovolí, velice ráda se občas
ve hře objevím nostalgicky zavzpomínat,
ale řešení veškerých herních problémů
a strastí předávám do rukou další generaci 🙂

Děkuji všem za spolupráci a věřím,
že minimálně tady na blogu vás i nadále
mé občasně přidané příspěvky potěší.

Kdo mě zná ví, že nejlepší rozloučení
jsou pro mě slova jedné básně,
kterou ovšem nepovažujte za smuteční,
naopak 🙂

GM DarkFairy

Konec jedné víly

Ráno svítá a začíná den,
odstupuje noc a odchází sen…
Na nebi září Apolonův vůz
a z lesů jde slyšet zpěv a hlas krásných múz.

A tam v lese…
pod větvemi stromu leží,
skrytá od každodenního shonu…
zahalená v listí a oděna v sluneční mlze
a je Vám krásná a to tuze.

Je spanilá jak jarní květ,
její vlasy jsou jak paprsky slunce
a jakoby neznaly konce.
V očích se jí zračí modré nebe,
ale při jejím pohledu každého zebe.

Na jejích křídlech,
lehkých jako ranní vánek,
pod kterými prožívá svůj spánek,
se zatřpytí každá kapka rosy
která nezastudí její nohy, přestože jsou bosy.

Všude kolem rozdala svou lásku
a všichni opěvovali tuto krásku.
Rozdala i svoji sílu,
bylo toho ovšem mnoho,
pro ubohou vílu.

A tak tu leží,
vyčerpaná a schoulená
a radosti ze života zbavená…

Srdce ji bolí a až ji to mučí
a i vítr potichounku skučí.

Z oblohy již vzdaluje se vůz
a z lesů utichají hlasy múz.
Místo toho na oblohu vplouvá luna
a na hvězdnou harfu hraje stříbrná struna.

Víla vyčerpáním naposledy otevře oči,
když si její srdce povyskočí.
Vidí kolem sebe svoji lásku a rozdanou sílu
a to rozveselí i vyčerpanou vílu.

S klidem v srdci a mírem v myšlenkách,
jí klesají víčka a blednou její rudá líčka.

Ten čas nastal, nejde zvrátit,
však víla nemá již co ztratit.

Kolem je tma a dohasl vílin plamen,
který rozdával teplo jako z vyhřátých kamen.
Utichla harfa, zmlkly zvuky v dáli
a v smutku se rozplakaly i tvrdé skály.

Každý se loučil s hodnou vílou,
obdarován její sílou.

A další ráno pod tím listím,
tam kde spala krásná víla
se objevila růže, spanilá a bílá.

A co dalšího po ní zůstalo??
Vše, co z její síly vzkvétalo.

Ale to hlavní, co v sobě každý nosí
je samozřejmě láska.

Nevěříte? Však si to každý jednou zkusí. 

502099__unicorn-fairy-dream_p

Napsat komentář