Prudké bílé světlo zalilo její tvář. Otevřela ústa v údivu,
jelikož nevěřila tomu, co vidí. Byla v jakési hrobce
a před ní se vznášel krásný anděl.
To on bíle zářil a přestože jeho křídla se ani nepohnula,
vznášel se. Než se stačila vzpamatovat, přišel druhý šok.
Promluvil na ni. Nebyl to jen tak ledajaký hlas,
ale bylo to přímé pohlazení po duši.
Jeho příjemné zabarvení okamžitě uklidnilo a Glooming
začala pozorně poslouchat.
Vyprávěl o tom, co se s ní stalo, čím je a co může dělat.
Zjistila, že je vlastně nesmrtelná, jelikož při každém svém
úmrtí se vždy objeví na nejbližším hřbitově, kde se o ní
tento anděl “Strážce” postará. A to nejenom o ní,
ale o všechny s podobným osudem. Čas pro něj nic neznamená,
sám je svého času pánem, a proto mu nedělá problém
být všude a u všech.
Nic není zadarmo a tak dostala poučení,
že po své smrti a znovu přivedení k životu se může často
cítit velmi unaveně. Navíc bude ráda, pokud na ní zůstane
výzbroj v jednom kuse, protože s mrtvými se nikdo moc
nepáře. Daní za tento návrat jsou vzpomínky,
které si dokáže uchovat jen velmi silný jedinec.
Poukázal také na možnost, dostat se zpět ke svému tělu
v podobě ducha. Pro své okolí bude neviditelná,
ona uvidí ostatní jen kousek od sebe.
Zároveň slyšela i varování, že být duchem může jen
ve chvíli kdy o návrat opravdu stojí a chce pokračovat tam
kde byl její život přerušen.
Je to však riskantní. Světem se potulují monstra,
která tyto duchy vidí a nikdy neváhají zaútočit.
Jako duch nemůže s ničím manipulovat, s nikým mluvit
a přátelé poznají její přítomnost maximálně
mrazením v zádech.
Rozmlouvali dlouho.
Při vstřebávání toho, že její minulý život ani přátelé
se už nikdy nevrátí, cítila v sobě prázdno.
Všechny ty roky, všechny ty vzpomínky…
Glooming byla sklíčená, vše na ni dopadlo. Obloha,
která byla v podobě obrovského černého víru ji náladu
nezvedala. Hlavou ji probleskla myšlenka,
zda ještě někdy uvidí slunce.
V tom se jí anděl dotkl.
Lekla se toho ledového dotyku. Celou ji zalila jeho
bílá záře a cítila, že se začíná vznášet. Tělem ji
proudila nová neznámá síla, která ji celou
obalovala. Svět okolo začal nabírat svou normální
barvu. Již nebylo celé okolí šedé a děsivě chladné.
Ještě než anděl úplně zmizel tak promluvil:
“Pošlu tě nyní do míst kde se budeš cítit mnohem
lépe a kde se o tebe postarají. Čeká tě nový život
plný dobrodružství, nebezpečí, ale i zábavy.
To místo se jmenuje Deathknell.”
